Země              :  Černarus

Hlavní město   :  Černogorsk

Úřední Jazyk    :  Černaruština ( Téměř totožná s češtinou )

Měna               :  Černaruská Koruna

Náboženství     :  Pravoslavné

Státní Symboly   :  Vlajka , Pravoslavný Kříž , Geografická Mapa.

Úvod

Černarus je zemí ve východní Evropě a po druhé světové válce byla pod útlakem Sovětského Svazu a součástí SSSR. Podobně jako v tehdejším Československu zde Sovětský Svaz udělal převrat pod záminkou osvobození země od útlaku západních agresorů. V zemi žili především původní obyvatelé Černarusy a druhá největší část populace byli Rusové. Ruská menšina byla zabydlena především na severu a severozápadě ve městech jako je Severograd a Novodmitriovsk. Většina Černarusů nenáviděla své Ruské spoluobčany , protože byla znechucena z útlaku od Sovětského Svazu.

Nová Naděje

V 80. letech 20. století začal velice znatelně slábnout vliv Sovětského Svazu z důvodů nevole občanu všech zemí SSSR vůči utlačovateli. Tlak na Sovětský Svaz byl za jeho zločiny tak vysoký až to v roce 89. vyůstilo v tak zvanou Sametovou Revoluci , při které byl Sovětský Svaz nucen vrátit samostatnost všem zemím SSSR a po takovéto ztrátě se následně rozpadl.

Po pádu komunistického režimu v Černarusi se v zemi odehráli po dlouhé době pravé demokratické volby ve kterých proti sobě stála stará komunistická strana KSCh ( Komunistická strana Černarusi ) a nově založená strana SOCh ( Svobodní občané Černarusi ). Bylo jasné už od začátku kdo vyhraje , protože většina občanů podporovala revoluci , která proběhla. Zvítězila strana SOCh s 75% hlasů , 10% hlasů bylo neplatných a zbylých 15% patřilo straně KSCh.

V budoucích letech se země pokoušela dostat z několika desítek let útlaku a ekonomické krize , kterou Sovětský Svaz způsobil. Volby se pořádali každých 5 let a vždy vyhrála strana SOCh i když již ne tak výrazně jelikož se seskupilo plno další polických skupin. Ovšem znepokojivé bylo , že strana KSCh měla stále své zastánce a ti se snažili přesvědčovat obyvatelé o jejich pravdě různými demonstracemi , protesty atd… , ale nikdy to nebylo tak hrozné aby se to nedalo zvládnout a několik let země žila v míru a snažila se budovat nový národ.


Nepřítel před branami

Země Černarus se celkem dobře uchytila se svou demokracií a navázala plno diplomatických a obchodních styků s ostatními zeměmi , nejvýraznější bylo spojenectví se zeměmi Česká Republika a Slovenská Republika. Země pomalu a jistě získávala stabilitu a ekonomický růst, ale to vše bohužel skončilo roku 2008. V tento rok se totiž uskupila nová radikální teroristická skupina zvaná Hnutí Rudé Hvězdy neboli také ČDKz. Byla to skupina, která chtěla revolucí znovu obnovit komunistický režim a byla ochotná pro to udělat cokoliv. Vypukla občanská válka , která měla ze začátku rychlý spád jelikož nikdo nic nečekal a Černaruská Armáda neboli také CDF nebyla připravená. ČDKz během prvních 8 měsíců téměř zničili CDF a obsadili většinu Černarusi včetně hlavního města. CDF se opevnili ve městě Zelenogorsk i se zbývající vládou a prezidentem. Z tohoto města se pokusili požádat o pomoc Američany , kteří okamžitě vyslali svůj průzkumný tým Razor aby to prošetřila. Bylo potvrzeno , že ČDKz , páchají válečné zločiny ( Hromadné hroby , vyhlazování obyvatelstva atd.. ) po tomto zjištění přijeli americké síly do Chernarusi a společně s CDF během několika měsíců rozdrtili Hnutí Rudé Hvězdy a znovu obnovili demokracii v Černarusi. Válku především ukončilo dopadení hlavního velitele ČDKz Grigoryho Lopotěva a jeho umístění do hlavní věznice v zemi na ostrově Alkatraz kam byli posíláni jen ti nejhorší zločinci.

Zrození z popele

Občanská válka trvala 2 roky a 6 měsíců , skončila tedy 2.6.2010 , během této doby byla zabita nebo povražděna téměř 1/4 obyvatelstva Černarusi a země následně udělala opatření aby se již nikdy nemohlo nic takového stát. Tím hlavním opatřením bylo zajištění silnější armády a trvalé vojenské spojenectví s USA. Americké a Chernaruské jednotky založili společnou základnu na ostrově Útes , který byl jen 200 km od pobřeží Černarusi. Černarus poté také vstoupila do OSN a po vycvičení jejich armády a zvýšení jejich vojenské síly byli vyslány některé jednotky pod záštitou OSN do Tákistánu. Země opět začala vzkvétat a tentokrát mnohem rychleji jelikož byla podporována USA , její ekonomický růst ze ztrojnásobil a průmysl začal neskutečně ožívat. Bohužel svět je tvrdé a nepřejícné místo a Černarus a celí svět čekala ještě jedna zkouška , která měla být také poslední.

Operace Karzak

Píše se rok 2012 a Černarus se pomalu ale jistě dává dohromady z krvavého konfliktu Hnutí rudé hvězdy s celým stávajícím režimem. Válka v Černarusi sice pominula ale Zbraně jsou vzhledem k problémům ve světě stále žádané zboží a poválečná Černarus je pro obchodníky se zbraněmi doslova ráj. Vzhledem k faktu, že přes Černarus se tak dostáva doslova válečný arzenál na střední východ bylo nutné zakročit a tak díky informacím získaných díky zpravodajským službám odhalili pašeráckou síť operující na území hranic Černarusi a Ruska.

Síť pašeráků byla tak rozsáhlá že i přes svou nelibost vůči Rusku byla Černaruská vláda nucena požádat v této záležitosti právě své severní sousedy o pomoc ve věci odstranění posledního velkého problému který se v Černarusi vyskytoval. Rusové souhlasili protože obchodníci se zbraněmi na okraji jejich hranic není věc nad kterou by se dalo mávnout rukou. mapa-chernarusTudíž po domluvě obou zemí byla spuštěna v noci z 24. na 25. října 2012 operace Karzak což znamenalo koordinovaný útok ruských speciálních jednotek Specnaz. Jednotky CDF se ihned přidali útokem obrněné pěchoty z jihu směrem k hranicím jižní Zagorky. Mezi tím vším operační tým KTZ měl za úkol zajistit konvoj přepravující dle všech informací rakety dlouhého doletu země, vzduch. Tým KTZ v čele s velitelem Pikem a podporučíkem Medvěděvem připravili léčku na místě několik kilometrů před konvojem mířícím na letiště a tak jak všichni vojáci čekali tak se také stalo. Konvoj se blížil ke kontrolní pozici a jakmile se všechna vozidla zastavila tak se spustila těžká palba drtící žoldáky jež se jako zmatené mouchy motájí kolem vozidla s hlavním nákladem avšak velmi brzy padnou jejich bezvládná těla k zemi ať chtějí nebo ne.   

Chemická látka X15826


Vojáci vozidlo s hlavním nákladem obklíčily, velitel zásahové jednotky došel k civilistovi, který měl na sobě bílý plášť potříštěný od své vlastní krve, jenž lapal po dechu a pronesl krátkou větu: „Nesmíte hlavní náklad za žádnou cenu otevřít“!
Americká armáda nevěděla co tím myslí, převezla hlavní náklad na svojí základnu, kde už čekali vědci. Po zabezpečení nákladu vědci náklad otevřeli a vyprskla na jednoho z vědců neznámá zelená kapalina. Ihned všichni vyklidili místnost a poškozený věděc byl dezinfikován. Do místnosti se vrátily vědci, nyní už v ochraných oblecích a nebezpečný náklad zlikvidovali. „Poškozený“ vědec během 15-ti hodin dostal horečku a začal kašlat. Ihned byl odeslán do vojenské nemocnice, kde mu byla odebrána krev a nasazeny nejsilnější antibiotika. Vědcův stav se každou hodinou zhoršoval, hůře se mu dýchalo a začal mít křeče a tak lékaři nasadili morfium pro zklidnění. Začal soumrak. Pacientovi se během noci zastavilo srdce, ihned přiběhli doktoři s defibrilátorem a snažili se pacienta oživit. Marně. Ohlásili čas úmrtí, překryli ho bílým pláštěm, když v tu chvíli se pacient probral. V očích měl bělmo a všude mu prskali sliny. Pokousal jednoho doktora a začal útočit napříč nemocnicí…

 

Komentar